Můj první…diář

Mé první zkušenosti s diáři bylo okukování jejich krásných desek v regálech Levných knih a nesmělé první doteky. Mám, nemám. Od té doby se to se mnou vezlo a já už v září, každý rok vyhlížela který bude na příští rok života ten pravý.

Ty nejhezčí nejdražší diáře, bývají stvořené luční vílou , bohyní nebo slavnou osobností.

Já se přikláním spíš k vílám a bohyním, takže mezi mé první diáře, které jsem si kupovala pravidelně byl Lunární diář krásné paní. Malinkatý ale velice účelný, pokud se zajímáte o lunární fáze.

Ale mezi favority, které tu představím patří určitě Diář Malého Mikuláše. Znáte ho??Je to moc pěkná, humorná knížka a zná jí celý svět. Já si jí čtu když mám těžké noci.

Tenhle diář mi moje maminka koupila když prodávala v malém knihkupectví v našem horském městečku. Krásně voněl novým papírem, měl textilní hrubý obal a byl překrásně červený!!

Vnitřek desek je zdobený malinkými obrázky Mikuláše a jeho kamarádů.

Celým jeho obsahem vás provází malé kresby s úryvky z knížek a tu a tam jeden delší příběh.

Je veliká škoda že už nevychází protože já bych si ho s chutí zase koupila.

Sluníčko na každý den. Tak bych nazvala Básničkový diář Honzy Wolfa. Je to můj oblíbený autor básní a obrázků.

Tenhle diářek má super kroužkovou vazbu, silné desky a je ve formátu asi tak A6.

Pamatuji si že nejvíc se mi v něm líbil styl písma a obrázky. Ty jsem po uplynutí onoho roku použila na dárečky pro přátele a rodinu. Jednoduše jsem obrázky vytrhla, vystřihla a dala do pěkného rámečku. Byly krásné, humorné a pozitivní.

Tenhle diářek se hodil do doby kdy jsem ho potřebovala ale teď už bych si ho nepořídila .Proč?? Protože potřebuji hooodně místa na zápisky 🙂

Konečně- můj nej- Christian Gray- Pan Božský…..či jak kdo chce ho nazvat, Tohle je favorit.

Diář pro radost
Když jsem ho viděla poprvé, bylo to na milovaném blogu, úžasné Vivi Vintageové a já jsem se do něj úplně zamilovala. Bylo to v období kdy jsem diáře přestala téměř používat. Byl březen , blížili se mé narozky a já si ho moc přála. Můj vlastní, živý Pan Božský mi ho samozřejmě objednal a to s deskami v tomhle nádherně něžném vintage stylu.

Desky jsou textilní takže diář byl dražší ale stál za to. V tomhle diáři najdete každý den krásný citát, laskavou větičku, nebo třeba i moudrosti Medvídka Pú. Jedna taková padla zrovna na moje narozeniny a to bylo pro mě jasné znamení že jsem si přála správný diářek.
To ale není všechno!! Na každé stránce, máte 3 důležité věty a pod nimi místo na váš zápisek a to : 1. Co mi dnes udělalo radost.2. Komu jsem dnes udělala radost a 3. Za co jsem vděčná. To stojí k zamyšlení.

A kromě toho je tam spousta místa na zápisek, obrázek, razítko či nálepku a to je prosím pěkně formát A6. Navíc, každý měsíc na nás čeká pár stránek čtení na nějaké téma, například bylinky, cvičení, ženská síla, šamanismus, přírodní kosmetika a další. Nechybí „můj cíl pro tento měsíc“ a seznam „deseti přání“.

Nejenže jsou tyhle diářky úplně dokonale připravené pro zápisky ale mají v předu a i vzadu pár volných stránek a (pokud to na mě neřeknete) ,občas zneužiji a přelepím i stránku s adresářem nebo stránku na poznámky. Hihi.

Přesně jak píše Vivi, z obyčejného diáře, se stal můj parťák.

Popravdě musím říct že se dvěma dětmi už na něj mám málo času. Na diář i na Pana Božského, ano 😀 Ale oba mi to snad odpustí protože když už nějaký čas pro sebe mám, náležitě se jim věnuji a lepím a píšu jak divá, ať už pusy nebo nálepky, milostné básně či poznámky 🙂

A možná už někdo tuší podle fotek, tahle láska mi vydržela dlouhé 3 roky. 3 roky – 3 krásné diářky. Lepila jsem do nich staré obrázky, výstřižky z časopisů ale i třeba staré známky a fotky mé rodiny.

Další podzim jsem nedočkavě sledovala stránky www.diarproradost.cz aby mi neunikly zbrusu noví krasavci na další rok a hned první den už jsem měla vybráno. Po růžovém to byl fialový a nakonec krásný diář s Malým princem. Vždy byl na seznamu přání který putoval za okno a pak na severní pól.

Takže takhle to jsou oni….na konci roku nejdou ni zavřít , jsou plni dojmů, vzpomínek a obrázků .

Poslední diářek s malým princem není textilní, je krásně hladký, a měla jsem ho opět moc ráda. A docela jsem ocenila to, že dotazy „co mi dnes udělalo radost“ a pod. už nejsou každý den ale ob den protože v tom kolotoči co mám jsem z hlavy někdy těžko dolovala co že se to vlastně všechno seběhlo.

Takhle krásně pršelo po tom co jsem pro vás připravovala tenhle článek.

A ten citát z Medvídka Pú zněl : „Někdy zaberou nejvíce místa ve tvém srdci ty nejmenší věci.“ 🙂