Ranní mámení

Kytičkové mámení.Sluneční mámení. To je má vzpomínka na jedno červencové ráno, kdy končí léto ale slunce ještě tak krásně hřeje. Nechat celou rodinu spát a jít sama…Vzhůru na kopec, přes louku kde kvetl jetel ale teď už v suché trávě jen tu a tam naleznu květinu.

Kolem pole. Jak krásně ladí k modrému nebi.

V kapse mám knoflík pro štěstí od mého milého, muže tajemného. Připomíná mi moře. Vlnu v bouři.

Děravý sud. Přemýšlím kam dohlédnu, co uvidím na dně. Možná mořskou hladinu, želvy, medůzy, delfíny. Nebo spící tvář v peřinách… Co by jste tam viděli vy?

Je tak krásně čerstvo a křehko.

První náznak podzimu? Dívám se a nasávám krásnou energii. Z té budu v zimě živa.

A trhám květiny. Všimla jsem si že ke konci léta je hodně žlutých kytiček ale i fialkových. Krásná kombinace!! Kytici mám a jdu do lesa.

Stáří a moudrost.

Na rohu našeho milého domečku na mě čeká slunečnice. Nejspíš tam její semínko upustil nějaký ptáček, možná sýkorka. Děkuji, ptáčku.Díky ní mám hezčí den.

Schody do zahrady zase střeží pupalky které kvetly celou noc. Jejich vůně je nezapomenutelná!

Moje kytice cestou z procházky…

Co takhle k nim přidat pár květin ze zahrádky?

Krásenka, plamének,růžička, echinacea, slunečnice a taková něžná bílá kytička. Ví někdo jak se jmenuje?? Přidám je k té divoké směsi z luk.

Ooooo nádhera!! A naše coolna zase poslouží jako dokonalé pozadí na focení.

Pokud máte starou kůlnu, rozhodně doporučuji opatřit si na ní knoflík pro štěstí. Ten můj je vlastnoručně vymodelovaný z keramiky. Mám jich hned několik. Co kdyby se třeba…začala rozpada?t!!! Knoflíky to jistí. Tenhle je můj oblíbený, modrý.

Přichází podzim a s ním i deštivé dny bez slunce. Ale věřím že na každé procházce se dá najít něco krásného ať už venku nebo uvnitř nás :-).