Léto

Mé radosti v létě.

  • Léto

    Lamí psaní

    Lamy, to je pro mě symbol pohodových prázdnin a léta. Tuhle mamču s její dcerkou zvu každé prázdniny k nám na návštěvu. Maminka je hrdá dáma a s malou lamičkou je bezva zábava. Jednoho ráno mi slečna lama přinesla ze schránky psaní. Je to malý balíček!!! Lamy milují rozbalování balíčků a tak jsme se rozhodly ho otevřít spolu. Vypadá to……jako nálepky!!! Z lesní mýtiny nám skřítkové poslali jahůdkové. Jsou k nakousnutí. A luční víly květinové. Ty se lamám líbily nejvíc. Top samlepky pro mne, jsou letní, Japonské. To nejlepší, lamí nálepky jsem vytáhla jako překvápko na konec ale focení bylo náročné a mamča lamča nám při tom usnula. Asi si…

  • Léto

    Ranní mámení

    Kytičkové mámení.Sluneční mámení. To je má vzpomínka na jedno červencové ráno, kdy končí léto ale slunce ještě tak krásně hřeje. Nechat celou rodinu spát a jít sama…Vzhůru na kopec, přes louku kde kvetl jetel ale teď už v suché trávě jen tu a tam naleznu květinu. Kolem pole. Jak krásně ladí k modrému nebi. V kapse mám knoflík pro štěstí od mého milého, muže tajemného. Připomíná mi moře. Vlnu v bouři. Děravý sud. Přemýšlím kam dohlédnu, co uvidím na dně. Možná mořskou hladinu, želvy, medůzy, delfíny. Nebo spící tvář v peřinách… Co by jste tam viděli vy? Je tak krásně čerstvo a křehko. První náznak podzimu? Dívám se a nasávám…

  • Léto

    Moje poutní cesta

    Ráda bych napsala že každé jaro si sama vyrazím do Říma nebo do Paříže. Úplně nejraději do Japonska. Ale ne. S ohledem na mou peněženku i na rodinu, volím si mé oblíbené město, kde jsem před mnoha lety nějakou dobu bydlela. Je to můj milovaný Frýdlant v Čechách. Protože je pro nás Frýdlant přes zimu horskou cestou nedostupný, opravdu se tam vždycky podívám až na jaře. Letos mi to vyšlo až na léto.O to víc jsem si to užila. Je to pro mne možnost být sama a mlčet. Číst si ve vlaku, prohlížet, kochat se, lenošit, objevovat. A vždycky si něco pěkného odvezu. V tomhle článku nenajdete fotky turistických zajímavostí…

  • Léto

    Gramofonový dýchánek

    Páteční odpoledne před deštěm. Já, moje malá víla, gramofon, LPčka, deka, sušenky a bílá káva…..Tohle jsme si u našeho nového starého domečku na zahradě, chtěly splnit. Gramofon jsme usadily na starodávnou lavici (kdysi bývala zelená), kterou jsem našla na jaře pod hromadou dřeva. A naše cool kůlnička jako vždy posloužila pro různé papírové dekorace a obrázky které jsme si narychlo vytiskly aby to bylo supr čupr holčičí. Než jsme dopily kávu a schroustaly oříškové oplatky, doručila nám má setra- víla kouzelný balíček přímo až z Hamburku! Vyjela si tam na koncert Taylor Swift a byla to prý pecka ale nás nejvíc zajímalo co je v té taštičce!!! Kosmetikaaa!! Stará dobrá…

  • Léto

    Bláznivé léto s mumínky

    Muminí údolí, to je symbol pohody .Sluncem zalitá louka, říčka s klenutým mostem ve které se občas zaleskne ryba, voňavá zahrada s krásnou, skleněnou koulí, až tam úplně vzadu, dřevěné schody a veranda kde čeká muminkova maminka s konvicí plnou kávy, džbánkem rybízové šťávy a čerstvou bublaninou. Přiznávám se, miluji mumínky. Je to mé dětství. Maminka nám je četla před spaním a na animovaném seriálu jsem vyrostla. Je hodně zajímavé a zábavné si číst příběhy těchto roztomilých skřítků v dospělosti. V některých postavách se nacházím, jiné mě rozesmějí ale vždy je to nevinné a milé. A abych si je mohla vzít sebou do baťůžku a prožívat jejich bláznivá dobrodružství, přibalila…

  • Léto

    Když je červen dlouhý

    a já potřebuji chvíli ticha, odcházím na dlouhé procházky, někdy sednu na vlak a jedu za dobrodružstvím. Sbírám střípky ze kterých se dá složit duševní klid. Zvonek na louce a jeho tichá a přitom přímá krása. Cesta po kolejích z vesnice do vesnice. Je to jiné než po cestě, můžu pak nahlédnout do krásných zahrádek, projít nepovšimnuta něžnými údolíčky a taky trénuji sluch (to kvůli vláčku 🙂 ale nebojte se o mě, hlídám si pravidelný čas kdy tu jezdí a není to žádný rychlík). Ráda přemýšlím nad tím, jaké to je, žít v různých domech. Hmmm…dům u řeky. To by se mi líbilo. Objevila jsem v knihobudce knížku, kterou jsem…