Nezařazené
-
Strašidlácký domov
Jak jinak než strašidelně si vyzdobit domov na podzim, kdy se blíží Dušičky. Chtěla jsem letos vyzkoušet duchy z lepidla a gázy ale nakonec to vyhrály dušíci z krytů od vajec. Kryty byly k mání zadarmo, bílou akrylovku doma mám a provázek, lepidlo a fixu také. Tak nebylo co řešit . Z krytů od deseti vajec jsem vystřihla prostřední špičky. Ty jsem nabarvila dvěma vrstvami bílé akrylové barvy, děti namalovali obličeje a tavnou pistolí jsme přilepili provázky. Tak jednoduché to bylo :-). V Kiku jsme koupila žárovičky na baterky, za dům došla pro pár větví a strašidelná „kytice“ na stůl byla na světě. Tyhle obrázky jsem si namalovala sama na…
Mohlo by se vám také líbit
Chystám se na léto
-
Poklady volného času
Nemusí to být luxusní dovolená, plavba na jachtě, nové šaty nebo romantická večeře. I když co si budeme povídat, já bych to brala všechno a všemi deseti. Pro mě je to třeba Kačer Donald kterého jsem četla vždycky o prázdninách, když jsem byla ještě malá, copatá holka a který k mému překvapení stále vychází!! Náušnice a domácí včelí krém od mé kamarádky. Cvičebnice volného času a jedna kartička pexesa, kterou jsme našla na chodníku. Je na ní mé oblíbené zvířátko. To je pro mě znamení šťastného dne. Jsou to úsměvné maličkosti, tak málo důležité oproti našim problémům a starostem.A tak moc důležité pro štěstí a uvolnění. Věděli jste že existuje…
-
Jako mávnutí motýlích křídel
To jsou radosti, ze kterých je mi lehko u srdce. Třeba kočka, kterou vyrobila má malá princezna z hlíny. Přemýšlela jsem co s ní. Potom jsem našla na půdě starý, dřevěný,hnědý rámeček, který zfialověl hned jak ho moje fialková víla spatřila. Byl bez skla a to jsme přesně potřebovaly. Našly jsme vlnitý , růžový papír a kočku na něj nalepily. Tomu se říká umění 🙂 Taky rádi vytahujete sezónní dekorace? Ty jarní, nežné, jsou moje nej. A k nim patří samozřejmě jarní kytičky. Ty, které se bázlivě choulí v květináčcích na okně. Narcisky,modřence, hyacinty a primulky. Na jaře ráda otevírám tajemné krabičky od velikonočních zajíčků. Jeden mi společně s ušákem…
-
Mé milé něžné jaro
Víte co mám na tomhle ročním období ráda? Tu něžnost a naději. Když si domů přinesu první malé narcisky v květináčku a prozáří je sluníčko, na které jsem celou zimu čekala, až zahřeje zmrzlou zem a mé ruce. Až si vyzdobím stůl a svět bude zase o něco růžovější. To že dostanu kytici a zapnu gramofon, a jde se slavit. Asi proto, tak miluji jaro, protože jsem dítě jarní, březnové. Letos jsme slavili ve stylu Pipi Dlouhé Punčochy, to znamená převlékání do kostýmů, (letos jsem využila retro šaty , rukavičky, boa a čelenku ještě z karnevalové veselice) výzdobu kde vládl papírový koník Alfréd (děti zvedaly i jednoho velikého nad hlavu)…
-
Čekání na jarní prázdniny
Taky se vám někdy stává že leden a únor jsou ty nejnáročnější měsíce ? Mě pravidelně a teď jsem byla tak natěšená na jarní prázdniny, které pro mě znamenaly odpočinek ale i výlety a domácí tvorbu, že jsem si řekla, že si během krátkého odpoledne udělám odpočítávací kalendář a to prosím pěkně i s kasičkou. Do oka mne padla obyčejná krabička od camembertu. Našla jsem pěkný jarní papír a nalepila ho na krabičku. Pěkný, s jarním motivem. Teď ještě odpočítávací tabulku….. …..a samozřejmě nějaké ozdoby. A šup nahoru proříznout otvor na vkládání korunek. Tak co říkáte? Kasička na chvilku poslouží, pak jí můžu s čistým svědomím zase zrecyklovat. A co…
-
Chystám se na léto
Jeden z happy dnů kdy má člověk čas, sám na sebe. Harlekýnku z knihobudky, něco pro mlsný jazýček, krabička s nálepkami a samozřejmě stará dobrá Nivea. Tuhle mám na ruce nejraději. To barevné pozadí, to je moje nová sukně. Koupil mi jí můj drahý na pouti. Oóóó báječná pouťová sukýnko, tohle léto si užijeme!! Letní čarování, to bude něco 🙂 Životopis Patricka Swayzeho doporučuje devět z deseti muminích maminek. (Znovu díky knihobudce). K tomu nezapomenout kytičkové pexeso, vlastnoručně vyrobený majáček a kapsičku na dobroty Ještě nějaké ty barevné časopisy pro mne a mé zlatíčka, prázdninové nálepky a léto může začít.
Mohlo by se vám také líbit
Strašidlácký domov
-
Aby v květnu kvetla ..
…i má duše, musím si občas udělat malou radost (někdy i velkou!!) To jsem totiž začátkem května vyrazila na prohlídku k našemu doktoru z hor na odběr krve. Ano, když jdete na prevenci po 11. letech, musíte obětovat pár kapek. A když jsem pobledlá vyšla ven, venku sněžilo!! Sice jen chvilku ale uznejte, že v té zimě , bez té krve…potřebovala jsem malou útěchu. V tomhle horském městečku, je jedna kouzelná trafika a tam mají všechno!!! Takže kromě nového magazínu Venkov a styl, se na mě usmíval, zářil, lákal mě, krásný jarní vintage hrníček. Seděl mezi tradičními drahými bucláky s motivy místních památek. Jediný, poslední, nechtěný. Dokonalý! A cena? Nemusím…
-
Co objevil králíček
Jaro přišlo , sníh zmizel ze zahrádky a já jsem vytáhla z garáže první krabici která tu zbyla po původních majitelích a myslím že spíš po té staré babičce která tu žila ještě před nimi. Připojil se ke mě velký plyšový Lindt králíček mé princezny. Jmenuje se Rolnička , je adoptovaný ze sekáče a (naneštěstí pro mne, naštěstí pro něj), není z čokolády. Tak hopkáme na průzkum krabice. Pořádná banánovka. Co asi skrývá? Oóóóó nádobí!! Pěkný modrý kastrůlek se zamilovanou drůbeží. Že by pávy? Nic tam není Rolničko!! Vidíte tu vidličku vpravo? Krása!! Krásný starý mlýnek na maso. Tahle poklička by určitě chtěla nabarvit. Třeba na růžovo a bílé kvítky…
-
Oslava pro velkou princeznu?
A to jsem se jednou rozhodla, že chci mít oslavu ve stylu…jakém vlastně? No, tak trochu Pařížskou, tak trochu pro princeznu, prostě něžnou,milou, květinovou. Vystřihla jsem si malou Paříž, s pomocí krepového papíru a tiskárny vytvořila malou dekoraci, no a etažér. Nechtělo se mi objednávat, ve městě se mi žádný nelíbil a tak jsem to vyřešila jednoduše – papírově. Tři talířky, dva kelímky a etažér pro princeznu byl na světě . Napekla jsem mandlové a linecké sušenky, koupila mošt ale co dort? Dort. Pan dort. Nejlepší a nejkrásnější jaký jsem kdy měla, ochutnala, viděla. Ještě že máme v rodině kouzelnou soví cukrářku. Žije v lese , ve svém útulném doupěti…
-
Sněženkové bláznění
Víte kdo je to galanthofil? Sněženka je z rod Galanthus takže vlastně je to sněženkofil a to vám už napoví že je to někdo, kdo miluje sněženky. Takový člověk je obdivuje, fotí, sbírá a sází. Vyráží do vyhlášených Britských zahrad aby se mohl rozplývat nad něžnou bílou krásou. No tak já jsem určitě takový malý galanthofil protože sněženky, to je moje jarní láska. Je to první jaro v našem novém domečku a novém městečku takže se kochám a žasnu. Sněženky se v našem bývalém domově vyskytovaly jen zřídka a tady, v Mlžném městečku jsou skoro na každé zahrádce, Dokonce i na té naší!! Jupí!! Dohlíží na ně pan Trpaslík. Jsou…
