-
Chystám se na léto
Jeden z happy dnů kdy má člověk čas, sám na sebe. Harlekýnku z knihobudky, něco pro mlsný jazýček, krabička s nálepkami a samozřejmě stará dobrá Nivea. Tuhle mám na ruce nejraději. To barevné pozadí, to je moje nová sukně. Koupil mi jí můj drahý na pouti. Oóóó báječná pouťová sukýnko, tohle léto si užijeme!! Letní čarování, to bude něco 🙂 Životopis Patricka Swayzeho doporučuje devět z deseti muminích maminek. (Znovu díky knihobudce). K tomu nezapomenout kytičkové pexeso, vlastnoručně vyrobený majáček a kapsičku na dobroty Ještě nějaké ty barevné časopisy pro mne a mé zlatíčka, prázdninové nálepky a léto může začít.
-
Když je červen dlouhý
a já potřebuji chvíli ticha, odcházím na dlouhé procházky, někdy sednu na vlak a jedu za dobrodružstvím. Sbírám střípky ze kterých se dá složit duševní klid. Zvonek na louce a jeho tichá a přitom přímá krása. Cesta po kolejích z vesnice do vesnice. Je to jiné než po cestě, můžu pak nahlédnout do krásných zahrádek, projít nepovšimnuta něžnými údolíčky a taky trénuji sluch (to kvůli vláčku 🙂 ale nebojte se o mě, hlídám si pravidelný čas kdy tu jezdí a není to žádný rychlík). Ráda přemýšlím nad tím, jaké to je, žít v různých domech. Hmmm…dům u řeky. To by se mi líbilo. Objevila jsem v knihobudce knížku, kterou jsem…
-
Dala jsem se na studia
Kalendář hlásil nový měsíc a já si vzpomněla že v dubnu mi to začíná. Dva a půl měsíce, každý víkend, šup do třídy a studovat. Ráda jsem si zavzpomínala na studentská léta. Ještě raději jsem si do nového penálku od pana Božského dala fixy , ořezávátko a washi pásky. Každý víkend střídám jiné. Zjistila jsem taky že moje maminka je jasnovidná. Koupila mi totiž někdy v zimě desky na sešity. Prý prostě musela protože věděla že se mi budou moc líbit. Koníčkové, fialkové. A taky že líbily. Ale co s nimi? Teď už vím a povím. Dám si do nich sešity a zápisníčky které tak krásně voní papírem a budou…
Mohlo by se vám také líbit
Loučení se zimou
-
Aby v květnu kvetla ..
…i má duše, musím si občas udělat malou radost (někdy i velkou!!) To jsem totiž začátkem května vyrazila na prohlídku k našemu doktoru z hor na odběr krve. Ano, když jdete na prevenci po 11. letech, musíte obětovat pár kapek. A když jsem pobledlá vyšla ven, venku sněžilo!! Sice jen chvilku ale uznejte, že v té zimě , bez té krve…potřebovala jsem malou útěchu. V tomhle horském městečku, je jedna kouzelná trafika a tam mají všechno!!! Takže kromě nového magazínu Venkov a styl, se na mě usmíval, zářil, lákal mě, krásný jarní vintage hrníček. Seděl mezi tradičními drahými bucláky s motivy místních památek. Jediný, poslední, nechtěný. Dokonalý! A cena? Nemusím…
-
Co objevil králíček
Jaro přišlo , sníh zmizel ze zahrádky a já jsem vytáhla z garáže první krabici která tu zbyla po původních majitelích a myslím že spíš po té staré babičce která tu žila ještě před nimi. Připojil se ke mě velký plyšový Lindt králíček mé princezny. Jmenuje se Rolnička , je adoptovaný ze sekáče a (naneštěstí pro mne, naštěstí pro něj), není z čokolády. Tak hopkáme na průzkum krabice. Pořádná banánovka. Co asi skrývá? Oóóóó nádobí!! Pěkný modrý kastrůlek se zamilovanou drůbeží. Že by pávy? Nic tam není Rolničko!! Vidíte tu vidličku vpravo? Krása!! Krásný starý mlýnek na maso. Tahle poklička by určitě chtěla nabarvit. Třeba na růžovo a bílé kvítky…
-
Sněženkové bláznění
Víte kdo je to galanthofil? Sněženka je z rod Galanthus takže vlastně je to sněženkofil a to vám už napoví že je to někdo, kdo miluje sněženky. Takový člověk je obdivuje, fotí, sbírá a sází. Vyráží do vyhlášených Britských zahrad aby se mohl rozplývat nad něžnou bílou krásou. No tak já jsem určitě takový malý galanthofil protože sněženky, to je moje jarní láska. Je to první jaro v našem novém domečku a novém městečku takže se kochám a žasnu. Sněženky se v našem bývalém domově vyskytovaly jen zřídka a tady, v Mlžném městečku jsou skoro na každé zahrádce, Dokonce i na té naší!! Jupí!! Dohlíží na ně pan Trpaslík. Jsou…
-
Jarní klícka
Jedno jaro jsem zašla do květinářství a tam na mě čekala malá klícka. Zelená. Jen za 60 kč. Pro mě!! Určitě pro mě protože já jsem velký milovník krásně zdobených a roztomilých klecí a ne, nejsem divná ani si nelibuji v tom aby mě někdo někam zavíral. A určitě nejsem jediná protože tam měli klícky ještě 4 a všechny se prodaly 🙂 Rozhodla jsem se domů přinést trochu jarní energie a klícku si vyzdobit. Nějaké umělé květiny doma mám a zbytek mi dala má drahá květinářka. Měla pod pultem plný pytlík upadlých kvétků. Pak už jsem jen nažhavila tavnou pistoli a počala střílet. Tak dobře, lepit. Protože jsem měla malou…
-
V očekávání jara
Jaro je božské když se všechno zazelená, vykvete, hmyzíci se rozebzučí a potůčky klokotají. Ale co ta doba předtím? Před tím, než to začne, než to vypukne? Tuhle dobu mám ráda, nejen proto, že je plná očekávání a nových možností ale proto že mi dává možnost hledat malé zázraky. Víc si vychutnám modré nebe když jsou stromy ještě bez listů. Vychutnávám si první slunění i když zem je ještě promrzlá a dá se na ní vydržet jen chvíli. Vážím si slunečních paprsků a nenápadného tepla, které mi hřeje tváře když se v lese opřu o strom a poprvé po zimě se spojím s přírodou. Když mě potkáte na toulkách, pravděpodobně…
-
Loučení se zimou
Já vím, já vím. Je teprve leden ale už je konec ledna!!A to znamená že brzy přijde únor a březen a s nimi i jaro.Mé milované, božské jaro!! Jarní dekoraci ještě netahám ale uklidila jsem veškeré Vánoční dekorace a věcičky. Nechala jsem pár posledních aby jsem se společně s Vámi a s nimi mohla rozloučit s Vánoci. pan jelen děda sněhulák a ptáček zpěváček Nezapomenu na mou nej ozdobičku cupcake které se nechala vyfotit s mými Vánočními rozmazlovátky. Můj nej nej nej parfém Alien od Thierry Mugler, kašmírový krém na ruce od značky Ziaja (pamatujete pánský parfém „doutník“? Tak přesně takhle voní. Nové pandí ponožtičky , můj oblíbený zimní svícínek…
Mohlo by se vám také líbit
Dala jsem se na studia
-
Zakletá
Orson Scot Card – Zakletá Zvláštní fantasy román, kde se prolíná minulost s přítomností. Slovanská surovost s moderní dobou. Láska rodičů, láska manželská. Kouzla a magie, drsná příroda.Prastarý příběh ožívá. Hodně zvláštní kniha. Hned na počátku mě podivně zasáhl Ivanův nález zvláštního pahorku v lese i to co se tak tajemně hýbalo pod listím. Jako bych už něco takového zažila…. Knížku jsem přečetla i když mi to trvalo. Nejspíš to bude tím že je psána z mužského pohledu a uplně mě to tak nebavilo. Ale i tak, to bylo dobré čtení pro listopadové dny. Přečetl si ji i můj milý a měl z ní stejný pocit jako já. Pěkná i…
Mohlo by se vám také líbit
Kiosek
