-
Mé milé něžné jaro
Víte co mám na tomhle ročním období ráda? Tu něžnost a naději. Když si domů přinesu první malé narcisky v květináčku a prozáří je sluníčko, na které jsem celou zimu čekala, až zahřeje zmrzlou zem a mé ruce. Až si vyzdobím stůl a svět bude zase o něco růžovější. To že dostanu kytici a zapnu gramofon, a jde se slavit. Asi proto, tak miluji jaro, protože jsem dítě jarní, březnové. Letos jsme slavili ve stylu Pipi Dlouhé Punčochy, to znamená převlékání do kostýmů, (letos jsem využila retro šaty , rukavičky, boa a čelenku ještě z karnevalové veselice) výzdobu kde vládl papírový koník Alfréd (děti zvedaly i jednoho velikého nad hlavu)…
-
Čekání na jarní prázdniny
Taky se vám někdy stává že leden a únor jsou ty nejnáročnější měsíce ? Mě pravidelně a teď jsem byla tak natěšená na jarní prázdniny, které pro mě znamenaly odpočinek ale i výlety a domácí tvorbu, že jsem si řekla, že si během krátkého odpoledne udělám odpočítávací kalendář a to prosím pěkně i s kasičkou. Do oka mne padla obyčejná krabička od camembertu. Našla jsem pěkný jarní papír a nalepila ho na krabičku. Pěkný, s jarním motivem. Teď ještě odpočítávací tabulku….. …..a samozřejmě nějaké ozdoby. A šup nahoru proříznout otvor na vkládání korunek. Tak co říkáte? Kasička na chvilku poslouží, pak jí můžu s čistým svědomím zase zrecyklovat. A co…
-
Pondělní S.O.S.
Miluji svůj život. Vím to. Ví to i Luise L. Hayová. Ale některé dny, bych nejraději schovala hlavu do písku. No možná raději pod peřinu, s príma filmem v notebooku a hromadou dobrot. Některé dny jsou prostě náročné ať se snažím jak chci. Hlavně pondělky, jak říká Garfield. Tak se pokaždé snažím vymyslet, jak si ten den zpříjemnit. No a když zrovna v to deštivé pondělí, přijde malý, lehoučký balíček, vím že budu mít šťastnější den. Zásilka z Geeksupplies.cz je tady! Jdem to spolu rozbalit? ó jé!! roztomilí, zamilovaní křečíci stromy, ach stromy… lesní plody zbytku zimy a lesní zvířátka a vintage obrázky kotev, hodin, šálků a pírek. Všechno je…
Mohlo by se vám také líbit
Můj první…diář
-
Laura Deanová už mě zase nechala
Mariko Tamakiová a Rosemary Valero O´-Conellová Jsem milovnice komiksů a mangy takže tuhle knížku jsem si potřebovala přečíst. Je to převážně pro mladší generaci a první dojem nebyl nic moc. Podruhé a po třetí už jsem si knížku dokázala užít. Pochopit. Ocenit. Nádherná kresba, originální zpracování. Téma vztahy, LGBTQ, střední škola, dospívání, hledání vlastní cesty a vlastního názoru a sebevědomí. Moc jsem hlavní hrdince Freddy fandila, i když mi zpočátku připadala až moc naivní. Než jsem si vzpomněla na sebe :-). Moc se mi líbí kombinace černé, bílé a růžové. Nakonec mi přirostla k srdci a nejvíc si ji užívám, když jedu vlakem na nějaký soukromý výlet. Cesta s ní…
-
Nečekané setkání
Vzpomněla jsem si na jedno letní odpoledne. Šla jsem loukou, podél polí a sbírala na kraji lesa bylinky. Když tu jsem zaslechla tiché tóny. Jako když někdo hraje na malinkatou harmoniku. V tom jsem zahlédla zelený klobouk. Byl to on!! Šňupálek. Prohodili jsme pár slov a pak se mlčky vydali k nám domů. Cesta byla náročná. A tak si můj malý přítel schrupnul v košíku s jetelem. Když jsem došla na zahradu našeho domu, nechala jsem ho spát. Vyndala jsem si na deku omalovánky a pěkně jsem se zrelaxovala. Z rozjímání nás vyrušilo auto. Přijel děda a přivezl mi dárek z kouzelné 3D tiskárny. Šňupálkovi se moc líbil. Vlastně jich…
-
Lamí psaní
Lamy, to je pro mě symbol pohodových prázdnin a léta. Tuhle mamču s její dcerkou zvu každé prázdniny k nám na návštěvu. Maminka je hrdá dáma a s malou lamičkou je bezva zábava. Jednoho ráno mi slečna lama přinesla ze schránky psaní. Je to malý balíček!!! Lamy milují rozbalování balíčků a tak jsme se rozhodly ho otevřít spolu. Vypadá to……jako nálepky!!! Z lesní mýtiny nám skřítkové poslali jahůdkové. Jsou k nakousnutí. A luční víly květinové. Ty se lamám líbily nejvíc. Top samlepky pro mne, jsou letní, Japonské. To nejlepší, lamí nálepky jsem vytáhla jako překvápko na konec ale focení bylo náročné a mamča lamča nám při tom usnula. Asi si…
Mohlo by se vám také líbit
Domácí radosti aneb když venku prší
Gramofonový dýchánek
Když je červen dlouhý
-
Ranní mámení
Kytičkové mámení.Sluneční mámení. To je má vzpomínka na jedno červencové ráno, kdy končí léto ale slunce ještě tak krásně hřeje. Nechat celou rodinu spát a jít sama…Vzhůru na kopec, přes louku kde kvetl jetel ale teď už v suché trávě jen tu a tam naleznu květinu. Kolem pole. Jak krásně ladí k modrému nebi. V kapse mám knoflík pro štěstí od mého milého, muže tajemného. Připomíná mi moře. Vlnu v bouři. Děravý sud. Přemýšlím kam dohlédnu, co uvidím na dně. Možná mořskou hladinu, želvy, medůzy, delfíny. Nebo spící tvář v peřinách… Co by jste tam viděli vy? Je tak krásně čerstvo a křehko. První náznak podzimu? Dívám se a nasávám…
Mohlo by se vám také líbit
Nečekané setkání
Domácí radosti aneb když venku prší
Gramofonový dýchánek
-
Moje poutní cesta
Ráda bych napsala že každé jaro si sama vyrazím do Říma nebo do Paříže. Úplně nejraději do Japonska. Ale ne. S ohledem na mou peněženku i na rodinu, volím si mé oblíbené město, kde jsem před mnoha lety nějakou dobu bydlela. Je to můj milovaný Frýdlant v Čechách. Protože je pro nás Frýdlant přes zimu horskou cestou nedostupný, opravdu se tam vždycky podívám až na jaře. Letos mi to vyšlo až na léto.O to víc jsem si to užila. Je to pro mne možnost být sama a mlčet. Číst si ve vlaku, prohlížet, kochat se, lenošit, objevovat. A vždycky si něco pěkného odvezu. V tomhle článku nenajdete fotky turistických zajímavostí…
-
Kiosek
Anete Melece Tohle je jedna z těch knih která v nás zanechala zvláštní, melancholický pocit a chuť číst si jí a prohlížet stále znovu. Je to TA kniha, co pohladí srdce, protančí duši a zanechá barevné stopy. V kiosku pracuje paní Olga. Je poněkud zavalitější postavy a ve stánku s novinami prakticky bydlí. Nemůže ven. Na pouhých čtyřiceti stránkách sledujeme obrovský posun v životě paní Olgy ke kterému dojde vlastně náhodou. Ilustrace jsou krásné, k příběhu se hodí. Doporučuji kliknout na následující odkaz na vimeo, kde je krátký animovaný film Kisoek, podle kterého tato kniha vznikla. Už v roce 1983!! https://vimeo.com/user6037288
-
Gramofonový dýchánek
Páteční odpoledne před deštěm. Já, moje malá víla, gramofon, LPčka, deka, sušenky a bílá káva…..Tohle jsme si u našeho nového starého domečku na zahradě, chtěly splnit. Gramofon jsme usadily na starodávnou lavici (kdysi bývala zelená), kterou jsem našla na jaře pod hromadou dřeva. A naše cool kůlnička jako vždy posloužila pro různé papírové dekorace a obrázky které jsme si narychlo vytiskly aby to bylo supr čupr holčičí. Než jsme dopily kávu a schroustaly oříškové oplatky, doručila nám má setra- víla kouzelný balíček přímo až z Hamburku! Vyjela si tam na koncert Taylor Swift a byla to prý pecka ale nás nejvíc zajímalo co je v té taštičce!!! Kosmetikaaa!! Stará dobrá…
Mohlo by se vám také líbit
Bláznivé léto s mumínky
Domácí radosti aneb když venku prší
Nečekané setkání
