Víte co mám na tomhle ročním období ráda? Tu něžnost a naději. Když si domů přinesu první malé narcisky v květináčku a prozáří je sluníčko, na které jsem celou zimu čekala, až zahřeje zmrzlou zem a mé ruce. Až si vyzdobím stůl a svět bude zase o něco růžovější. To že dostanu kytici a zapnu gramofon, a jde se slavit. Asi proto, tak miluji jaro, protože jsem dítě jarní, březnové. Letos jsme slavili ve stylu Pipi Dlouhé Punčochy, to znamená převlékání do kostýmů, (letos jsem využila retro šaty , rukavičky, boa a čelenku ještě z karnevalové veselice) výzdobu kde vládl papírový koník Alfréd (děti zvedaly i jednoho velikého nad hlavu)…