-
Chystám se na léto
Jeden z happy dnů kdy má člověk čas, sám na sebe. Harlekýnku z knihobudky, něco pro mlsný jazýček, krabička s nálepkami a samozřejmě stará dobrá Nivea. Tuhle mám na ruce nejraději. To barevné pozadí, to je moje nová sukně. Koupil mi jí můj drahý na pouti. Oóóó báječná pouťová sukýnko, tohle léto si užijeme!! Letní čarování, to bude něco 🙂 Životopis Patricka Swayzeho doporučuje devět z deseti muminích maminek. (Znovu díky knihobudce). K tomu nezapomenout kytičkové pexeso, vlastnoručně vyrobený majáček a kapsičku na dobroty Ještě nějaké ty barevné časopisy pro mne a mé zlatíčka, prázdninové nálepky a léto může začít.
-
Když je červen dlouhý
a já potřebuji chvíli ticha, odcházím na dlouhé procházky, někdy sednu na vlak a jedu za dobrodružstvím. Sbírám střípky ze kterých se dá složit duševní klid. Zvonek na louce a jeho tichá a přitom přímá krása. Cesta po kolejích z vesnice do vesnice. Je to jiné než po cestě, můžu pak nahlédnout do krásných zahrádek, projít nepovšimnuta něžnými údolíčky a taky trénuji sluch (to kvůli vláčku 🙂 ale nebojte se o mě, hlídám si pravidelný čas kdy tu jezdí a není to žádný rychlík). Ráda přemýšlím nad tím, jaké to je, žít v různých domech. Hmmm…dům u řeky. To by se mi líbilo. Objevila jsem v knihobudce knížku, kterou jsem…
-
Dala jsem se na studia
Kalendář hlásil nový měsíc a já si vzpomněla že v dubnu mi to začíná. Dva a půl měsíce, každý víkend, šup do třídy a studovat. Ráda jsem si zavzpomínala na studentská léta. Ještě raději jsem si do nového penálku od pana Božského dala fixy , ořezávátko a washi pásky. Každý víkend střídám jiné. Zjistila jsem taky že moje maminka je jasnovidná. Koupila mi totiž někdy v zimě desky na sešity. Prý prostě musela protože věděla že se mi budou moc líbit. Koníčkové, fialkové. A taky že líbily. Ale co s nimi? Teď už vím a povím. Dám si do nich sešity a zápisníčky které tak krásně voní papírem a budou…
Mohlo by se vám také líbit
Loučení se zimou
-
Aby v květnu kvetla ..
…i má duše, musím si občas udělat malou radost (někdy i velkou!!) To jsem totiž začátkem května vyrazila na prohlídku k našemu doktoru z hor na odběr krve. Ano, když jdete na prevenci po 11. letech, musíte obětovat pár kapek. A když jsem pobledlá vyšla ven, venku sněžilo!! Sice jen chvilku ale uznejte, že v té zimě , bez té krve…potřebovala jsem malou útěchu. V tomhle horském městečku, je jedna kouzelná trafika a tam mají všechno!!! Takže kromě nového magazínu Venkov a styl, se na mě usmíval, zářil, lákal mě, krásný jarní vintage hrníček. Seděl mezi tradičními drahými bucláky s motivy místních památek. Jediný, poslední, nechtěný. Dokonalý! A cena? Nemusím…
-
Co objevil králíček
Jaro přišlo , sníh zmizel ze zahrádky a já jsem vytáhla z garáže první krabici která tu zbyla po původních majitelích a myslím že spíš po té staré babičce která tu žila ještě před nimi. Připojil se ke mě velký plyšový Lindt králíček mé princezny. Jmenuje se Rolnička , je adoptovaný ze sekáče a (naneštěstí pro mne, naštěstí pro něj), není z čokolády. Tak hopkáme na průzkum krabice. Pořádná banánovka. Co asi skrývá? Oóóóó nádobí!! Pěkný modrý kastrůlek se zamilovanou drůbeží. Že by pávy? Nic tam není Rolničko!! Vidíte tu vidličku vpravo? Krása!! Krásný starý mlýnek na maso. Tahle poklička by určitě chtěla nabarvit. Třeba na růžovo a bílé kvítky…
