Vintage radosti

Dala jsem se na studia

Kalendář hlásil nový měsíc a já si vzpomněla že v dubnu mi to začíná. Dva a půl měsíce, každý víkend, šup do třídy a studovat.

Ráda jsem si zavzpomínala na studentská léta. Ještě raději jsem si do nového penálku od pana Božského dala fixy , ořezávátko a washi pásky. Každý víkend střídám jiné.

Zjistila jsem taky že moje maminka je jasnovidná. Koupila mi totiž někdy v zimě desky na sešity. Prý prostě musela protože věděla že se mi budou moc líbit. Koníčkové, fialkové. A taky že líbily. Ale co s nimi? Teď už vím a povím. Dám si do nich sešity a zápisníčky které tak krásně voní papírem a budou mi dělat milou společnost.

Ještě zkontrolovat malé nezbytnosti…

a už je čas!

Na co? Přeci sbalit si to nejdůležitější, bez čeho se ve vlaku a už vůbec ne ve škole neobejdu. Zbrusu nový deník, děrovačku ve tvaru Eiffelovky, gumu na gumování špatné nálady a pomádu s Donaldem.

Jsem připravená.

2 komentáře

  • Vivi

    Milá Lucinko, to je tak náááádherná výbava, jen se srdce směje. Musím říct, že s takovými papírenskými poklady mám pocit, že se ti bude do školy chodit s radostí (a pro radost), a že by sis zasloužila jedničku přes celou žákovskou. 😉 Tak se pilně uč, sázej kytičky a raduj, protože to ty rozhodně umíš. S láskou Vivi

    • hortenzie

      Vivi, jak mám příležitost pořídit si nějaké papírenské drobnosti, které opravu ale opravdu nutně potřebuji,jsem šťastný člověk. Vždyť to znáš 🙂