-
Letní všednosti, bláznivé radosti
Protože pracuji ve školství, kde si můžu užívat prázdniny s dětmi, tak si je užívám. A moc. Třeba mi vůbec nedělá problém (právě naopak), si pořídit knihu Petsona a Fiškuse a číst si ji u té pravé a nejlepší prázdninové snídaně. Je to vážně zábava 🙂 Miluji pohledy do oken na výletech. Někde to září muškáty, jinde se vyhřívá kočka. Já jsem naposledy zahlédla krásného dřevěného koníka. A letní kytice ze zahrádky a z příkopů podél cest. Staré nápisy a zapomenuté cedule na domech, které mají duši. Jablka od souseda mojí maminky. První, letní, voňavé. Další staré dveře do mého alba dveří ,oken a komínů…. …téhle kytičce jsem dlouho nemohla…
-
Domácí radosti aneb když venku prší
Člověk nemusí být každé léto u moře, aby byl šťastný. A nemusí ani svítit každý den slunko. Stačí když si najde malé kousky té velké skládanky, ty hezké, všední a zároveň vzácné. Třeba když se nám rozbil sporák a než nám doručili nový krásný s indukcí, vařila jsem na téhle staré Etě, kterou nám půjčila maminka. Jednoduchá jídla do jednoho hrnce. Byla to příjemná změna. Malé, domácí dobrodružství. Malovaný talířek v kuchyni na zdi, který mi připomíná, že venku je ještě stále léto. Pondělní nákup. Jahody, růžová kytička na usušení a nová kočičí peněženka. A můj letní koupelnový favorit – sprchový gel Nuxe se zeleným čajem. Jeho vůně je omamná.…
-
Poklady volného času
Nemusí to být luxusní dovolená, plavba na jachtě, nové šaty nebo romantická večeře. I když co si budeme povídat, já bych to brala všechno a všemi deseti. Pro mě je to třeba Kačer Donald kterého jsem četla vždycky o prázdninách, když jsem byla ještě malá, copatá holka a který k mému překvapení stále vychází!! Náušnice a domácí včelí krém od mé kamarádky. Cvičebnice volného času a jedna kartička pexesa, kterou jsme našla na chodníku. Je na ní mé oblíbené zvířátko. To je pro mě znamení šťastného dne. Jsou to úsměvné maličkosti, tak málo důležité oproti našim problémům a starostem.A tak moc důležité pro štěstí a uvolnění. Věděli jste že existuje…
-
Jako mávnutí motýlích křídel
To jsou radosti, ze kterých je mi lehko u srdce. Třeba kočka, kterou vyrobila má malá princezna z hlíny. Přemýšlela jsem co s ní. Potom jsem našla na půdě starý, dřevěný,hnědý rámeček, který zfialověl hned jak ho moje fialková víla spatřila. Byl bez skla a to jsme přesně potřebovaly. Našly jsme vlnitý , růžový papír a kočku na něj nalepily. Tomu se říká umění 🙂 Taky rádi vytahujete sezónní dekorace? Ty jarní, nežné, jsou moje nej. A k nim patří samozřejmě jarní kytičky. Ty, které se bázlivě choulí v květináčcích na okně. Narcisky,modřence, hyacinty a primulky. Na jaře ráda otevírám tajemné krabičky od velikonočních zajíčků. Jeden mi společně s ušákem…
-
Mé milé něžné jaro
Víte co mám na tomhle ročním období ráda? Tu něžnost a naději. Když si domů přinesu první malé narcisky v květináčku a prozáří je sluníčko, na které jsem celou zimu čekala, až zahřeje zmrzlou zem a mé ruce. Až si vyzdobím stůl a svět bude zase o něco růžovější. To že dostanu kytici a zapnu gramofon, a jde se slavit. Asi proto, tak miluji jaro, protože jsem dítě jarní, březnové. Letos jsme slavili ve stylu Pipi Dlouhé Punčochy, to znamená převlékání do kostýmů, (letos jsem využila retro šaty , rukavičky, boa a čelenku ještě z karnevalové veselice) výzdobu kde vládl papírový koník Alfréd (děti zvedaly i jednoho velikého nad hlavu)…
-
Lamí psaní
Lamy, to je pro mě symbol pohodových prázdnin a léta. Tuhle mamču s její dcerkou zvu každé prázdniny k nám na návštěvu. Maminka je hrdá dáma a s malou lamičkou je bezva zábava. Jednoho ráno mi slečna lama přinesla ze schránky psaní. Je to malý balíček!!! Lamy milují rozbalování balíčků a tak jsme se rozhodly ho otevřít spolu. Vypadá to……jako nálepky!!! Z lesní mýtiny nám skřítkové poslali jahůdkové. Jsou k nakousnutí. A luční víly květinové. Ty se lamám líbily nejvíc. Top samlepky pro mne, jsou letní, Japonské. To nejlepší, lamí nálepky jsem vytáhla jako překvápko na konec ale focení bylo náročné a mamča lamča nám při tom usnula. Asi si…
-
Moje poutní cesta
Ráda bych napsala že každé jaro si sama vyrazím do Říma nebo do Paříže. Úplně nejraději do Japonska. Ale ne. S ohledem na mou peněženku i na rodinu, volím si mé oblíbené město, kde jsem před mnoha lety nějakou dobu bydlela. Je to můj milovaný Frýdlant v Čechách. Protože je pro nás Frýdlant přes zimu horskou cestou nedostupný, opravdu se tam vždycky podívám až na jaře. Letos mi to vyšlo až na léto.O to víc jsem si to užila. Je to pro mne možnost být sama a mlčet. Číst si ve vlaku, prohlížet, kochat se, lenošit, objevovat. A vždycky si něco pěkného odvezu. V tomhle článku nenajdete fotky turistických zajímavostí…
-
Chystám se na léto
Jeden z happy dnů kdy má člověk čas, sám na sebe. Harlekýnku z knihobudky, něco pro mlsný jazýček, krabička s nálepkami a samozřejmě stará dobrá Nivea. Tuhle mám na ruce nejraději. To barevné pozadí, to je moje nová sukně. Koupil mi jí můj drahý na pouti. Oóóó báječná pouťová sukýnko, tohle léto si užijeme!! Letní čarování, to bude něco 🙂 Životopis Patricka Swayzeho doporučuje devět z deseti muminích maminek. (Znovu díky knihobudce). K tomu nezapomenout kytičkové pexeso, vlastnoručně vyrobený majáček a kapsičku na dobroty Ještě nějaké ty barevné časopisy pro mne a mé zlatíčka, prázdninové nálepky a léto může začít.
-
Aby v květnu kvetla ..
…i má duše, musím si občas udělat malou radost (někdy i velkou!!) To jsem totiž začátkem května vyrazila na prohlídku k našemu doktoru z hor na odběr krve. Ano, když jdete na prevenci po 11. letech, musíte obětovat pár kapek. A když jsem pobledlá vyšla ven, venku sněžilo!! Sice jen chvilku ale uznejte, že v té zimě , bez té krve…potřebovala jsem malou útěchu. V tomhle horském městečku, je jedna kouzelná trafika a tam mají všechno!!! Takže kromě nového magazínu Venkov a styl, se na mě usmíval, zářil, lákal mě, krásný jarní vintage hrníček. Seděl mezi tradičními drahými bucláky s motivy místních památek. Jediný, poslední, nechtěný. Dokonalý! A cena? Nemusím…
Mohlo by se vám také líbit
Jako mávnutí motýlích křídel
Čekání na jarní prázdniny
Poklady volného času
-
V očekávání jara
Jaro je božské když se všechno zazelená, vykvete, hmyzíci se rozebzučí a potůčky klokotají. Ale co ta doba předtím? Před tím, než to začne, než to vypukne? Tuhle dobu mám ráda, nejen proto, že je plná očekávání a nových možností ale proto že mi dává možnost hledat malé zázraky. Víc si vychutnám modré nebe když jsou stromy ještě bez listů. Vychutnávám si první slunění i když zem je ještě promrzlá a dá se na ní vydržet jen chvíli. Vážím si slunečních paprsků a nenápadného tepla, které mi hřeje tváře když se v lese opřu o strom a poprvé po zimě se spojím s přírodou. Když mě potkáte na toulkách, pravděpodobně…
